Formace sester
 
Dokonalost záleží v tom, abychom plnili jeho vůli, abychom byli tím, čím on nás chce mít.
sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Rk A AS, str. 16)
 
Období formace začíná postulátem trvajícím zhruba rok až rok a půl, kterému ale předcházejí tři měsíce zkušební doby, kdy se zájemkyně seznamuje v klauzuře s naším způsobem života. Obláčkou – přijetím hábitu a řeholního jména – končí postulát a začíná dvouletý noviciát. Po jeho ukončení, je-li komunitou přijata, může novicka požádat o složení časných slibů. Toto období trvá nejméně tři roky, přičemž se sliby obnovují vždy po roce. Pak smí sestra požádat o přijetí ke slibům slavným, resp. věčným (v případě externích sester). Těmi už se plně začleňuje do komunity a získává hlas v kapitule kláštera. Charakter obřadu slavných (nebo věčných) slibů je veřejný a slavnostnější než při slibech časných. Sestra při něm přijímá černý závoj místo bílého jako viditelné znamení, že patří Kristu navěky.
Po dobu formace až do konce druhého roku časných slibů sestru doprovází novicmistrová, která dbá také na to, aby lidské zrání a duchovní růst šly ruku v ruce a aby se každá sestra naučila citlivosti k tomu, jak ji Bůh osobně vede a velkodušně na to odpovídala...
 
Duše, která chce, aby se jí Bůh odevzdal celý, musí se celá odevzdat a nic si nenechat.
sv. Jan od Kříže (Výrok 127)
 
Sliby čistoty, chudoby a poslušnosti vyrůstají ze křtu a prohlubují už existující náležení Kristu. Konkrétnost poslušnosti napomáhá živému pohledu víry; chudoba – nejen materiální, ale i vnitřní – vytváří prostor pro naději a odevzdanou důvěru v Boha; slib čistoty (neboli panenství) očišťuje schopnost milovat nezištně skrze přijetí Boží lásky... Na rozdíl od jednorázového vyslovení slibů při obřadu, jejich naplňování je věcí každodenního nasazení ve snaze o vnitřní opravdovost a rozhodnutí začínat stále znova. Vždy potřebná obnova vlastního povolání nemá být jen oprašováním něčeho, co jsme jednou v minulosti pochopili a přijali za své, ale spíše je něčím, do čeho člověk vrůstá postupně, co je v každé životní situaci nově objeveným a přijatým darem i výzvou na cestě.
„Mnich se dobrovolně již předem postavil na konec, kam to člověka ve světě pozvolna a neúprosně unáší, do naprosté obnaženosti před Bohem. Pokud toto obnažení umírajícího bude ryzím sebepřenecháním, nabude u Boha převahu, a tento okamžik (...) se může stát smírem za mnohé svévolné jednání bez Boha; nic nestojí v cestě, aby toto sebepřenechání, které můžeme nazvat kontemplací, bylo dovršeno svobodnou volbou jako životní akt – v každé epoše křesťanství.“
Hans Urs von Balthasar: Cesty k ujasnění (CDK 1998), str. 104
 
Každá opravdová formace trvá ve skutečnosti po celý život. V mnohém mohou pomoci podnětné přednášky či setkání s pozvanými přednášejícími, někdy i samostatné studium. Avšak je důležité si uvědomit, že to, co každého člověka nejvíce formuje, jsou události všedního dne a často právě ty, které se jeví jako překážky růstu, v nás mohou posílit hodnotu víry a lásky a probudit vnímavost pro Boží slovo, které nás osobně vede.
 
Jeho majestát se mi stal opravdovou knihou, ve které jsem viděla pravdu. Požehnána buď tato kniha, která zanechá vtisknuté to, co se má číst a dělat, způsobem, který nelze zapomenout!
sv. Terezie od Ježíše (Ž 26,5/6)


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Autoři fotografií: © Otmar Průša: modlitba: foto hlavy anděla. © Michaela Antůšková: externí sestry: foto P.Marie, založení: horní foto Dačic. Ostatní fotografie: archiv sester bosých karmelitek Licence Creative Commons
Prezentace karmelitky.cz, jehož autorem je Karmel Matky Boží, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní