Svatí Karmelu
Sv. Terezie od Ježíše, zvaná též Veliká nebo z Avily (1515-1582)
Ve svých dvaceti letech se stává karmelitkou v klášteře Vtělení, roku 1562 zakládá první reformovaný klášter sv. Josefa v Avile a po něm řadu dalších po celém Španělsku.
1568 pomáhá sv. Janu od Kříže se založením prvního mužského konventu bosých karmelitánů. Obohacená mnoha mystickými milostmi od Pána, zapálená apoštolskou horlivostí pro záchranu duší a touhou po obnově církve stává se učitelkou života modlitby nejen pro své duchovní dcery a syny bosého Karmelu. Jako první žena byla vyhlášena Učitelkou církve (1970).
Nejvýznamnější spisy: Život, Cesta dokonalosti, Vnitřní hrad, Kniha zakládání aj.
Její památka (slavnost) se slaví 15. října.
Sv. Jan od Kříže (1542-1591), nazýván „mystický učitel“
První bosý karmelitán a společník sv. Terezie v díle reformy řádu; v období nepochopení a pronásledování reformy byl 9 měsíců vězněn v toledském klášteře.
Jeho vnitřní bohatství asi nejvíce prosvítá v jeho poezii. Je autorem duchovních spisů Výstup na horu Karmel, Temná noc, Duchovní píseň a Živý plamen lásky. Celý jeho život je jen ilustrací čisté nauky, kterou po sobě zanechal. Vyhlášený Učitelem církve byl roku 1926.
Jeho památka (slavnost) se slaví 14. prosince.
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, nazývaná též „malá Terezie“, „květinka z Lisieux“ nebo prostě „Terezka“ (1873-1897)
Vstoupila na Karmel v patnácti letech, od roku 1893 pomáhala při výchově novicek. Poznala Boha jako milosrdnou Lásku, která se sklání a ke které smíme přistupovat s odvážnou důvěrou a prostotou, v pokoře a duchovní chudobě. Zamilovaná do Ježíše hořela touhou po spáse duší; modlila se a obětovala zvláště za kněze. Během nemoci od jara 1896 prožívala zkoušku víry, která ji vnitřně přiblížila duším ateistů a hříšníků. Slíbila, že po své smrti nepřestane sestupovat a sesílat „déšť růží“. Je patronkou misií; roku 1997 vyhlášena Učitelkou církve. Napsala autobiografické spisy (známé jako Dějiny duše), skládala poezii a divadelní hry pro své spolusestry.
Její památka (svátek) se slaví 1. října.
Sv. Alžběta od Trojice (1880-1906) z Dijonu (Francie)
Než ve svých 21 letech vstoupila na Karmel, byla nadanou klavíristkou. Své povolání karmelitky se snažila žít už ve světě, ponořená do Boha ve vnitřním usebrání. V listech sv. Pavla nachází své osobní povolání být „chválou slávy“. Žije své nebe ve víře a v adoraci Božské Trojice, která přebývá v nejvnitřnější cele její duše. Na konci života ji utrpení vnitřně i navenek ještě více připodobňuje jejímu Snoubenci ukřižovanému z lásky.
Její památka se slaví 8. listopadu.
Sv. Terezie Benedikta od Kříže, Edith Stein (1891-1942), nar. ve Vratislavi (německé Slezsko), původem židovka
Roku 1904 se stala ateistkou. Během univerzitních studií se nejvíce zajímala o psychologii a filozofii. Několik let byla asistentkou fenomenologa Edmunda Husserla. Její žízeň po pravdě ji nakonec skrze četbu Života sv. Terezie přivedla až ke konverzi ke katolické církvi. V roce 1934 vstupuje na Karmel, kde pokračuje v psaní filosofických a duchovních děl. Z Kolína prchá před nacisty do holandského Echtu (1939). Umírá v plynové komoře v Osvětimi (srpen 1942). Za svatou byla prohlášena v říjnu 1998 a rok nato spolupatronkou Evropy.
Její svátek se slaví 9. srpna.
Sv. Terezie od Ježíše (z Los Andes), Juanita Fernández Solar (1900-1920), nar. v Santiago de Chile
Pocházela z věřící a dobře postavené rodiny. V patnácti letech složila soukromý slib panenství. Měla mimořádnou schopnost milovat a být milována a všem ukazovala na Boha svou bezmeznou láskou k němu. 7. května 1919 vstoupila na Karmel v Los Andes. Na Velký pátek 2. dubna 1920 onemocněla tyfem a 12. dubna umírá po pouhých jedenácti měsících na Karmelu. Tato dívka svým zapáleným životem byla svědkem Boží existence a toho, že jeho povolání ke svatosti je realizovatelné pro každého.
Prohlášena za svatou byla roku 1987. Je patronkou Chile.
Její památka se slaví 13. července.
